|
| |
|
| |
|
|
Vývoj epigeické arachnoentomofauny borových porostů v požářišti revíru Bzenec - Moravská Sahara (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Sukcesní změny probíhající ve struktuře a složení společenstev epigeické fauny v prvních třech (Coleoptera: Carabidae), resp. dvou (Araneae) letech po požáru borových porostů byly studovány od roku 2013 v území Moravské Sahary (Bzenec, Česká republika). K hodnocení reakce epigeické fauny a stanovištních změn po požáru bylo založeno 11 trvale výzkumných ploch. Ty zahrnovaly holiny po vyhořelých porostech, požárem silně zasažené borové porosty (27 let) ponechané přirozenému sukcesnímu vývoji a borové porosty (94 let) s probíhající nahodilou těžbou. Paralelně byly sledovány kvalitativně stejné porosty požárem nezasažené (29 a 78 let). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí (5ks/plochu). Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů střevlíků a 151 druhů pavouků. Struktura a složení společenstev střevlíkovitých brouků a pavouků byla mezi požárem narušenými a požárem nenarušenými lokalitami po celou dobu sledování odlišná. Carabidocenózy i arachnocenózy požárem nenarušených biotopů vykazovaly stabilní strukturu i složení společenstva, zatímco v požárem disturbovaných borových porostech docházelo k postupnému nárůstu druhové dominance a diverzity skupin druhů světlomilných a suchomilných. Mezi lety 2013 a 2014 byl zaznamenán signifikantní pokles druhové diverzity pavouků požárem narušených borových porostů. Společenstva střevlíkovitých brouků vykazovala trend opačný. Arachnocenózy i carabidocenózy zkoumané oblasti projevily citlivou vazbu na změnu mikroklimatických podmínek studovaných biotopů, a proto bylo možné na základě změn v jejich složení usuzovat i na změny probíhající v porostech, kde nebyly účinky požáru na první pohled patrné.
|
|
|
Druhové spektrum střevlíkovitých (Carabidae) v porostech polních plodin
Hurajová, Erika
V porostech řepky ozimé, pšenice ozimé a kukuřice na pozemcích v Miroslavi jsem zjišťovala druhové zastoupení střevlíkovitých (Carabidae). Sběry jsem prováděla pomocí zemních pastí v desetidenních intervalech. Do každé plodiny jsem umístila 5 zemních pastí. Zemní pasti jsem založila 18. 5. 2016 a ponechala na pozemku do sklizně plodiny (řepka 3. 7. 2016, pšenice 27. 7. 2016, kukuřice 15. 10. 2016). Celkem jsem odchytila 371 jedinců z čeledi střevlíkovití (Carabidae) z 29 druhů. V řepce jsem odchytila 72 jedinců z 13 druhů, v pšenici 128 jedinců z 16 druhů, v kukuřici 171 jedinců z 18 druhů. Druhy jsem zařadila do bioindikačních skupin: 44,83 % E, 51,72 % A, 3,44 % R. K porovnání výsledků jsem použila ekologické charakteristiky: prezence, absence, dominance, Simpsonův index, konstance, druhová diverzita, ekvitabilita a faunistická podobnost.
|
|
|
Epigeičtí bezobratlí vybraných porostů polních plodin
Hurajová, Erika
Druhové zastoupení epigeických bezobratlých jsem zjišťovala na pozemcích v Miroslavi. Porovnávala jsem porosty řepky, pšenice a kukuřice. Odchyt bezobratlých jsem prováděla metodou zemních pastí. V každé plodině jsem dne 28. 4. 2018 založila 5 zemních pastí. Výběry zemních pastí jsem prováděla v desetidenních intervalech. Poslední výběr jsem provedla v den sklizně plodiny (řepka 20. 6. 2018, pšenice 9. 7. 2018, kukuřice 5. 8. 2018). Zaměřila jsem se na čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkem jsem odchytila 488 jedinců z 25 druhů. V řepce jsem odchytila 231 jedinců z 19 druhů, v pšenici 102 jedinců ze 17 druhů a v kukuřici 155 jedinců z 16 druhů. Druhy jsem rozdělila do bioindikačních skupin: E 48 %, A 52 %. Pro porovnání porostů plodin jsem použila ekologické charakteristiky: prezence a absence, dominance, Simpsonův index, konstance, druhová diverzita, ekvitabilita a faunistická podobnost.
|
|
|
Vápencové lomy jako útočiště pro vzácné druhy střevlíků (Coleoptera: Carabidae)
Čechová, Lucie
Disertační práce popisuje a porovnává biodiverzitu střevlíků (Coleoptera: Carabidae) v šesti vápencových lomech v různém stadiu sukcese – od počátečního stadia sukcese na holém substrátu stále aktivního lomu po pokročilu sukcesi v lomu, který je více než 40 let uzavřen. Aktivní lomy hostily vyšší počet druhů střevlíkovitých brouků než lomy s vyšším stadiem sukcese. Výskyt druhů kopíroval jejich habitatové preference. Bylo zjištěno, že druhy otevřených stanovišť spolu s makropterními a eurytopními druhy byly silně asociovány s vyšší pokryvností bylinného patra. Lesní druhy pozitivně korelovaly s celkovou pokryvností. Počet druhů a jedinců makropterních střevlíků byl nejvyšší v aktivních a střednědobých lomech, naopak nejnižší ve starých lomech. Signifikantní vliv na výskyt střevlíkovitých brouků měla celková pokryvnost vegetace a sklon stanoviště.
|
|
|
Druhová diverzita a populační hustota zástupců čeledi střevlíkovití (Carabidae, Coleoptera) v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty
Velecký, Vlastimil
V roce 2015 proběhl v CHKO Bílé Karpaty (PP Horní louky) výzkum, který byl zaměřen na faunistický průzkum čeledi Carabidae. Odchyt probíhal metodou zemních pastí. Zemní pasti byly umístěny do lesního biotopu, na hranici lesa a louky a na suché a vlhké louce. Za celou dobu sběru dat (210 dnů) bylo zaznamenáno 562 jedinců, kteří byli zařazeni do 35 druhů. Nejhojněji se v oblasti vyskytovaly druhy, které preferují zastíněná a vlhká místa. Nejčastější výskyt byl detekován u druhů Carabus coriaceus, Poecilus cupreus a Carabus violaceus. Pro jednotlivé biotopy byla vypočítána dominance, index diverzity a ekvitability a stanovena druhová podobnost. Na tyto výsledky navazovalo posouzení aktuálního managementu v oblasti. Z výsledků vyplývá, že současný management svými zásahy nezpůsobuje nijak výrazné negativní změny aktuálního stavu biotopu.
|
|
|
Potravní ekologie netopýra velkého (Myotis myotis)
Bendová, Barbora ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V roce 2012 byla sledována potravní ekologie u tří samců netopýra velkého (Myotis myotis), obývajících individuální úkryty uvnitř silničního mostu u Bernartic, a nejbližší mateřské kolonie téhož druhu v obci Senožaty (okres Pelhřimov). V období dubna do září bylo v Senožatech provedeno 14 sběrů, v intervalech přibližně 14 dnů, v podobných intervalech bylo v mostu u Bernartic u každého samce provedeno 8 sběrů v období od května do září. Z každého sběru bylo následně pomocí tradiční metody preparace trusu analyzováno 20 vzorků (pelet) a celkově bylo od všech netopýrů analyzováno 760 vzorků, z toho 280 od mateřské kolonie a 480 od samců. Na základě analýzy bylo zjištěno složení potravy jednotlivých netopýrů a kolonie, kde byl sledován celkový charakter potravní niky netopýra velkého, sezónní dynamika v potravě, mezipohlavní rozdíly a individuální rozdíly mezi samci. Netopýr velký se ukázal z pohledu strategie lovu jako pozemní sběrač, v jehož potravě dominovali větší Coleoptera, z nichž zcela převažující složkou byli velcí, nelétaví, převážně lesní Carabidae, doplnění středními a menšími druhy této čeledi. Z ostatních kategorií se pak významněji objevily složky Tipulidae, Geotrupidae, Orthoptera (Tettigoniidae), Araneida a dravé larvy Coleoptera (patrně též Carabidae). Celkem bylo v potravě detekováno...
|
|
| |
|
|
Společenstvo epigeických brouků aktivního vápencového lomu
TULACHOVÁ, Marie
V této práci bylo studováno společenstvo epigeických brouků v činném vápencovém lomu Černý Důl. Lokalita se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku přibližně 7 km od Vrchlabí. Byla použita metoda padacích pastí, jako konzervační médium byl vzhledem k povaze místa zvolen netoxický nasycený roztok NaCl. Pasti byly umístěny na horních třech z pěti etáží lomu, na každé z nich bylo položeno 50 pastí. Celkem bylo odchyceno 2024 jedinců řádu Coleoptera. Nejčetnější byly čeledi Carabidae (1825 ks), Silphidae (158 ks) a Staphylinidae (24 ks). Celkem bylo na etáži 0 odloveno 726 jedinců, 813 na etáži 1 a 485 na etáži 2. Nejpočetněji se vyskytovaly druhy Pterostichus melanarius (529 ks), Abax parallelepipedus (455 ks) a Abax ovalis (339 ks). Bylo zaznamenáno 11 eurytopních druhů, 17 antropogenních druhů a 1 reliktní druh (Cychrus attenuatus). Byl zjištěn index antropogenního ovlivnění společenstev střevlíkovitých ISD jako 34,74, tedy společenstvo "ovlivněné". Z čeledi Staphylinidae byl nejčetnější druh Platydracus stercorarius (6 ks), z čeledi Silphidae druh Nicrophorus vespilloides (100 ks).
|
host ::
RSS.